Červen 2008

Deformace aneb bratr perlí.

30. června 2008 v 20:55 • Střípky
bratr: "Kde žes to byla?"
já: "V čajovně."
bratr: "A nalili vám?"
já: "V ČAJOVNĚ!"
bratr: "Aha, promiň... to je jen deformace."

Co já bych si bez něj počala.

Muhaha!

27. června 2008 v 14:39 • Z oběžné dráhy
Mám na čele divný znamení (pozůstatek cedulky "For sale", kterou mi rodiče nedovolili nosit ven) a na rukou stopy vášně (modřiny ze včerejšího poga). Ale možná jsem prostě jenom pitomá...
Jo, to bude ono. Dneska všichni brečeli a já se smála. Nějak jsem v tom prázdnu v sobě nenašla žádné slzy. Ještě mi to všechno asi nedošlo, to, že přes prázdniny mojí drahou polovičku asi neuvidím a potom taky ne. Jediné co jsem udělala bylo, že jsem dvě hodiny seděla na kolejích a pozorovala mravence a pak mě málem přejel vlak. Jsem romantická jak Leo diCaprio xD

Včera byla úžasná akce, Znouzectnost hráli opravdu výborně. Napočítala jsem si šest modřin a Conversky mám úplně pošlapané, což dělá úžasný umělecký dojem. Poznala jsem spoustu zajímavých lidí, kteří si mě neustále neprohlíželi se zdvyhnutým obočím jako většina spoluobčanů na ulici. Holt podomácku upravované oblečení se nezapře. Mám šablonu Audrey Tautou a Johna Lennona, ale nemám Savo. Jsem v krizi. A také jsem velice prevděpodobně závislá na pogu.
A mám samé jedničky, jachachá! xD
Ale ne, já bych měla být přeci smutná! Jestli se nakonec nesměju jen proto, že už mi nezbývá nic jiného... Smutné.

Katastrofální chyba.

26. června 2008 v 12:52 • Z oběžné dráhy
Velice pravděpodobně jsem si dnes ráno za zvuků ptačího zpěvu, který se míchal do hlasitého heavy metalu vycházejícího z rádia, s křečovitě zavřenýma očima a úsměvem (zdálo se mi, že mě zabili a bylo to strašně legrační) napatlala do vlasů místo šampónu sprchový gel.
Jak příjemný pocit xD

My way?

23. června 2008 v 19:02 • vyfoceno
Poslední dobou nějak ulítávám na dopravních značkách, měla bych to omezit...
Ale alespoň mám zase něco do kategorie mých výtvorů. Tentokrát fotku. Mojí fotku. Mojí fotku dopravní značky. Jachachá!

Ha!

20. června 2008 v 21:08 • Střípky
A já vím, jak to funguje! Jachachá!

Úterý, středa - School trip

18. června 2008 v 19:40 • Z oběžné dráhy
já: "A kam jedete na školní výlet vy?"
bratr: "Do Temelína."
já: "Co tam budete proboha dělat?"
bratr: "Svítit."

My jsme nesvítili, zato jsme se neustále usmiřovali, protože, jak bylo proneseno v jedné nesmírně inteligentní romantické americké komedii, usmiřovací sex je ten nejlepší.
Neberte prosím vážně vše, co řeknu.
Jsme přeci slušné děti. Například naše rozhovory se v záchvatech smíchu tradičně týkali především počasí. Například - "Dneska je ale hnusně. To budeme asi celej den v posteli." Smích.
Bylo to fajn. Moc fajn. Co jiného by si člověk mohl přát než polorozpadlou chatku s dírou v podlaze (eh, dvojnásobně zvětšenou nejmenovanou osobou za pomocí smetáku...), neskutečným bordelem a dvěma houpačkami za ní. A se stromy, na které se dalo lézt i jim trhat větve a zaplétat je do šílených účesů. Mám nové sponky. Všichni máme nové sponky. Byly totiž fantastické. Stejně jako tričko s rybičkami nebo vystrkování obličeje za plné rychlosti z vlaku, vlaní vlasů ve větru a snaha chytit okolo švistící větve. Nesmím zapomenout ani na Conversemanii, Beetlemanii, copánkománii a mánii pro kapesníčky na utírání opruzených zadečků batolat. xD
P.S. To máme ale hezké počasí, že?

Nejspolehlivější antikoncepce...

15. června 2008 v 20:34
... je strávit několik hodin s dítětem předškolního věku.

Jeli jsme na víkend k babičce. Dva domy od ní bydlí maminka kamarádky mojí maminky a tudíž babička dcery kamarádky mojí maminky. A ta dcera kamarádky mojí maminky je ono šestileté stvoření, které jsme vezli k její babičce. Když se budete snažit, vyznáte se v tom xD
Cesta to byla vskutku záživná.
Při první hlášce "Na mém světě žije každičký poník a všichni jedí duhu a kadí motýlky..." jsme lehli smíchy, což si malá vyložila jako dobré znamení a opakovala nám ji celou cestu, občas doplněnou o "Aaaaa, aaaaa, aaaa..."
Nakonec jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo jí něčím ucpat pusu.

Nepotřebuju okolo sebe žádné zdi.

11. června 2008 v 18:11 • citové výlevy
Ani ty růžové.
Zvládnu to sama.
Musím, jsem totiž sama.
Lži, lži, lži...
Dokázala jsem udržet tajemství, i když jsem lhala.
Lhala a koukala jim do očí.
Lhala a stále opakovala, že to prostě nedokážu vysvětlit.
Přitom jsem to jenom nechtěla vysvětlovat.
Stejně by to nikdo nepochopil, jen by smáli.
A za pár dní už bude konec. Ještě to můžu změnit, ale proč bych to dělala, když předem vím, že to nepůjde?
Skákat z balkonu je taky blbost, když předem víte, že nevzlétnete. Živě si pamatuju vyražený dech a bolest v nohou. A slzy.
Přesto jsem na sebe hrdá, i když už je to hodně dávno.
Podrývám si sama svoje argumenty.
Sama.
Jenom s neviditelnými zdmi.
...

Jsem zvrácená osoba. Jachachá!

10. června 2008 v 18:14 • Sebestředná
Článek o Francii můžu napsat kdykoliv, důležitá je současnost.
Třeba to, že nikdo nevěřil, že na tu dopravní značku opravdu vyšplhám. Takže k záchvatům smíchu a úžasně užaslých pohledů kolemjdoucích (a také spálených nohou kvůli prudkému sestupu dolů) jsem získala ještě lízátko a čokoládu. Měla bych do centra chodit častěji, je to zábava...
Víte, co to je Hentai? Pokud ne, ani to radši ani nezjišťujte, nebo si o mně navždy zkazíte mínění. Já vás ale v nadpisu varovala...
A pořád jsem na tom ale lépe než jeden kamarád, který mě dnes šokoval výrokem, že Bill z Tokio Hotel je vlastně hezká holka a že by s ním klidně šel. Ne, že bych nikdy nepochybovala a Billově pohlaví, ale to slovo hezká holka tam je přeci jen důležité. (Omlouvám se Inkadamě a veek) xD
Jo, vyhrála jsem "osobnost školy" v kategorii účast na olympiádách xD Naštěstí jsem nemusela nic říkat, asi z bezpečnostních důvodů... Dávám to sem, protože jsem nejenom zvrácená, ale i sebestředná. Chá.
A tohle, tohle je první článek v červnu. Nejsem jenom zvrácená, sebestředná, ale i nezodpovědná. A jsem na sebe hrdá, jachachá!
P.S. Věta "Mám radost, že máš radost" je druhá nejhezčí po "Jsi úžasná". A nezáleží na tom, kdo ji říká :)