Listopad 2008

Článek! To jste nečekali, co?

26. listopadu 2008 v 20:31 • Z oběžné dráhy
Čeština je docela sranda.
Paní učitelka mě podezřívá, že své čtenářské deníky opisuji z internetu nebo ze zadních stránek knížek a já nemám odvahu se přiznat k tomu, že je většinou píšu o výtvarce, hodinu před mateřským jazykem.
Má to s náma, chudák, těžký.

"Řekněte mi nějaké slovo přejaté, kde se x vyslovuje jako ks!"
"Sex!"
"Tak si napiště taxi..."

"Ta druhá"

22. listopadu 2008 v 18:13 • Sebestředná
Taky máte občas pocit, že je tu něco špatně?
Že v Matrixu došlo pravděpodobně k chybě?
Že vy prostě nenosíte gothic oblečení, netopíte se v depresích, nečtete Bibli, neposloucháte Tokio Hotel a netopíte Simíky v bazénku?

Pojmenovala jsem ji Adriana.

V zájmu zachování dobré nálady vám radím: Nečtěte tento článek.

13. listopadu 2008 v 17:22
Školu mám většinou od osmi hodin do čtyř. Když připočítáme ranní vstávání a odpolední pěší tůry domů, získáme čas od sedmi do pěti. Což je přesně o ty dvě hodiny víc, než by mělo. Takže se ty dvě hodiny zákonitě musí odečíst někde jinde. A protože Naruta se vzdát nehodlám ani na smrtelné posteli, můj spánek se značně omezil.
Při tomto životním tempu je jasné, že kolaps musí přijít co nevidět.
Přišel dneska ráno.
Takže jsem byla ušetřena tří hodin a šla do školy až na desátou.
Fajn.
Moc ráda bych něco napsala, jenže
  • a) za chvíli musím odejít na trénink
  • b) vzhledem k mému stavu by to opravdu nebylo k čtení (A nemluvím jen výhradně o dnešku... ach jo...)
  • c) ztrácím anonimitu a nemám nejmenší chuť aby moje myšlenky zkoumal někdo, kdo nechci. To jest všichni, které znám osobně.
Poslední dobou hodně často přemýšlím o tom, že by bylo lepší, kdybych byla čistě lesbička.
Druhá přijatelná možnost je udělat ze sebe holku na jednu noc.
Nebo zůstat nadále utrápená.
Mhgmp...

Jen dva řádky

5. listopadu 2008 v 17:07 • Střípky
Uhm... jak bych začala... něco jiného je shonen ai a různé zajímavé povídky, a něco jiného je, když vám kamarád začne popisovat své sexuální zážitky s klukem :D

Někdy mám sto chutí...

4. listopadu 2008 v 21:31 • Z oběžné dráhy
...napsat do těch pitomých psychotestů že jsem ve skutečnosti dvě, ale že pokud paní učitelka chce, klidně nechám volbu jestli zaškrtat všechna Ano nebo všechna Ne na ní.
Od začátku roku neděláme nic jiného, než že zkoumáme naše vlastnosti a vlohy, což nám pomůže při volbě povolání. Fajn. Až na to, že už jsme to samé dělali celý minulý rok.
Nesnášim ji.
Už za to, že mi dala dvojku z desetiminutovky, protože jsem ve vesmíru neurčila sever.
Stav našeho školství musí být opravdu hodně zoufalý...

Uh... Je normální, že mi právě teď, v Listopadu, na myši sedí živá vosa a kouká na mě? O.o
Začínám se bát, co budu dělat, až budu muset někam kliknout. Co když zaútočí? Co když má vzteklinu? Co když je zmutovaná? (Měla bych se přestat koukat na Americké filmy)
Ale co mám dělat?
Co když je mrtvá?
Vůbec se nehýbe...
Možná medituje.
Nebo je ve stavu hybernace.
Nebo má právě zimní spánek.
HA! Teď pohnula nohou!
Uaaaaaaaa!
Pomooooooc!

Ehm...
Já se jí ale doopravdy bojím.
A potřebuju zveřejnit tenhle článek.
Jdu zavolat otce.

All apologies

1. listopadu 2008 v 20:09 • Střípky
"Hele, Bořek stavitel!"
"Nebuď infantilní... jé, Rolík a Max!"

Omlouvám se, že za říjen mám jenom čtyři články, důvod nehledejte v ničem jiném než v tom, že se mi nechce psát.
Haha. Upřímnost nadevše.
Tak...
Abych zase šla, jinak se sem kvůli načuřené rodičce nedostanu ještě hodně dlouho.

Žijte blaze, milujte se a množte se, happy halloween, peace and love and Naruto v srdci.
Budu na vás myslet a modlit se za vás k Zubrovi. Hare Zubr. :*