Prosinec 2008

Já... nevím...

30. prosince 2008 v 11:06 • citové výlevy
Podle jedné pověsti je život lidí v rukou tří víl - sudiček, které rozhodují o celém našem životě. Ta první je neuvěřitelně krásná a pomáhá dětem narodit se. Druhá spřádá na nebi nit života, na jejímž konci svítí hvězda. Třetí sudička rozhoduje o smrti - jednoho dne přetrhne nit života, něčí hvězda spadne a něčí život zhasne...

Nechci, aby mě ostatní vnímali jako psychicky narušené dítě, které utrpělo pod těžkou ranou osudu a nedokáže normálně kominikovat. Mám v záloze pár článků a rozhodně se nechci stáhnout sama do sebe, ale myslím, že na pár dní zcela zmizím z internetového světa.
Stejně nebudu mít až do konce prázdnin k dispozici počítač...
U babičky (před pár dny ještě i u dědy)...

Nechci se kolem toho rozepisovat. Opravdu nechci... už tak mám pocit, že píšu víc, než bych měla... bůhví, kdo to tu všechno čte...
Ach jo...

Vše nejlepší v roce 2009 :)

Wuhuááááhahaíííoooou shit!

26. prosince 2008 v 20:47 • Střípky
Dneska je Štěpána!
Omlouvám se za tento zcela nepatřičný článek, který tu nemá co dělat, ale je to životně důležité!

Všechno nejlepší, Stevie!
(Lunetiku... ne, Kondomáři zní líp :P)
(Nezapomeň na vlaštovku!)

Ha! Další chameleoní objev!

26. prosince 2008 v 19:04 • chameleoni
Z jedné úžasné a moudré knížky, kterou mi nadělil Chuck Norris pod stromeček (Ehm... dohodli jsme se, že jako ateisté nebudeme slavit příchod Ježíška a jediná osoba, která se může rovnat bohu je Chuck Norris) jsem zjistila, že chameleon nemění barvu podle svého okolí, ale podle nálady.
Takže mé pokusy s chameleony (začátek zde, narážky rozptýlené všude možně) nabývají nových rozměrů.

Acidobazický indikátor - látka, ktrerá mění svou barvu v závislosti na hodnotě pH jejího prostředí.
Chameleon - zvíře, které mění svou barvu v závislosti na emocích.
Když někoho polijete kyselinu, jeho emoce se pravděpodobně změní.
Pokud polijete kyselinou chameleona, změní s jeho emocemi i jeho barva.
Tím pádem by se dal klidně používat jako acidobazický indikátor.
Tak.
A nikdo mě nepřesvědčí o opaku, dokud nedostanu možnost nalít na nějakého chameleona spoustu kyseliny. Muhaha! (Smích šíleného vědce)

Svátky klidu a míru. Už zase...

23. prosince 2008 v 22:01 • Z oběžné dráhy
Včera jsme byli koupit kapra. Celou cestu autem jsem tatínkovi vysvětlovala, že vegetariáni nejedí maso z toho důvodu, že jim na talíři připomíná ono bývalé zvířátko a když půjdu do toho stánku a budu přinucena zírat na ryby v kádích a na jejich krev na pultu, že toho kapra jíst doopravdy nebudu, ani kdyby mi chutnal. Jakože by mi stejně nechutnal.
A představte si, někdo vyšší mě vyslyšel a když jsem se byla dneska ráno u vany rozloučit s kaprem na jeho cestě do věčných lovišť, zjistila jsem, že už tam pravděpodobně dávno je.
Normálně nám chudák kapr leknul ve vaně! Já jsem z toho v šoku ještě teď...
A tatínek, místo aby mu vystrojil řádný pohřeb se zahrabáním do země a recitací dojemných veršů (jak jsem navrhovala), ho vyhodil do popelnice.
Bojím se, že mě bude zbloudilá kapří duše chodit strašit pokaždé, když vlezu do vany.
A že tam hned tak nevlezu. xD

Tvoje podprůměrná jazyková výbava a absence sebereflexe tě diskvalifikují z hlubší komunikace.

17. prosince 2008 v 18:09 • Z oběžné dráhy
Ou yeah.
To je tak, když člověk neví, co do nadpisu.

Šmik

Nemůžu si pomoci, ale začínám mít vánoce ráda.
Takové ty normální, opravdové vánoce s cukrovím, dárky a Ježíškem.
Ne ty s mou osobní finanční krizí, frontami v obchodech a umělohmotným Santou na každém rohu.

A v pátek bude vánoční besídka. Muhaha.
Už po několik let si přeju, aby během ní shořel a vybuchnul ten hnusný stromeček a ono pořád nic. Dokonce na něj chtějí spolužačky koupit tento rok nové ozdoby. Nechápu to. Na sociální stromeček patří sociální ozdoby.
A také místo něj včera vybuchlo topení a my jsme museli chodit po škole v bundách. Ale aby nás pustili domů, to ne.
Tenhle týden je vůbec nějaký záživný.
Zkoušeli jste někdy během velmi nudné hodiny přírodopisu čistě pro své pobavení předvádět, jak to vypadá, když člověk dostane infarkt a umře?
Vůbec poslední dobou umírám nějak často. Asi mám málo dramatický život. Ale řekněte, když se člověk nudí, co jiného má dělat než vyvolávat rozruch?

O vánočním koncertu.

15. prosince 2008 v 21:17 • Z oběžné dráhy
Byl vánoční koncert.
Tak.

Čísla přede mnou, čísla za mnou...

7. prosince 2008 v 13:23 • nakresleno
Aneb další "umělecké dílo".
Tentokrát fotka z mého školního sešitu matematiky, někdy ze začátku školního roku. Naprosto primitivní rovnice, ale někdy se prostě nedaří, no...
Mám docela štěstí, že učitelka zatím nechtěla vidět naše sešity, někdy sem snad dodám i ostatní obrázky.

A teď jdu dělat matematickou olympiádu... Uh.
P.S. Problémy s matikou? Volejte 1-800-[(10x)(13i)^2]-[sin(xy)/2.362x]


NE!

6. prosince 2008 v 17:54 • Střípky
Právě teď mi dohrála sluchátka. Další! A to jsem je neměla ani půl roku! Proč? Za co? Alespoň to jedno ať prosím hraje...! Wuhuaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa! Fňuk.

Ou yeah, noční život

4. prosince 2008 v 17:21 • Střípky
Někdy to prostě stojí za to...

M. objímá a něžně hladí lampu na náměstí: "Ta ocel je tak hebká..."
V. se skelným pohledem objímá tu samou lampu z druhé strany: "Dyť to je nerez."

A mě budou tyhle dva říkat, že jsem notorička.
Chá.

P.S. Chápete, jak se může na můj blog dostat někdo, kdo zadá do vyhledavače "Společné sprchy" nebo "Halucinogení čaj"? :D

Vánoce? Vánoce!

1. prosince 2008 v 21:26 • Z oběžné dráhy
Už se jim nelze vyhnout.

První bod programu - vánoční koncert.
Vymýšlení kostýmů pro kvarteto je bezkonkurenční záležitost.

"Nemohly bychom třeba mít šály, když je to vánoční koncert?"
"A klapky na uši!"
"Ale v nich by musely být dírky, jinak bychom neslyšely..."
"A nemohlo by na nás třeba sněžit?"
"Jako u Dana Nekonečného!"
"To zrovna, nasněží ti do flétny..."
"Tak si vezmeme deštníky!"
"A co takové ty deštníkové čepičky, jako měl božský Bruse?"
"Já chci čepičku s větrákem!"