Říjen 2013

Odvaha, morálka, moudrost a rezignace

29. října 2013 v 2:18 | lovitka |  Zápisky iracionální
Vždycky jsem chtěla mít svou hospodu, do které by mi byl zakázán vstup.

Alkoholového dna jsem zřejmě dosáhla ve chvíli, kdy jsem přes kocovinu nebyla schopna dojít k volební urně.
Měla jsem se zapřít a zvracet až do ní.

"Když ty všechno řešíš hrozně pasivně."
Ano.
Většinou se zahrabu pod deku a doufám, že ve spánku zemřu.

Zabalila jsem se do vrstvy cynismu a arogance, abych skryla opravdovost.
Za peníze ze sebe vymačkávám úsměvy a milá slova pro lidi, kteří si to nezaslouží.
Nemohla bych být prostitutka, i tohle mě vyčerpává.

Bludný kruh.



A není pravda, že se nezajímám.

Same person, different plan

8. října 2013 v 16:49 | lovitka |  Zápisky iracionální
Mám sakra skvělý život.
Brečím v noční tramvaji, protože nikde jinde to nedává smysl.

Marně se snažím najít hranici mezi chci, potřebuji a pociťuji silné abstinenční příznaky.

"Správné měřítko k posouzení jednoho každého člověka je to, že je vlastně bytostí, která vůbec neměla existovat, nýbrž si své pobývání zde odpykává nejrůznějším utrpením a smrtí: Co se dá od něho očekávat?"

Občas jsou ty humanitní kecy příjemně alibistické.

"Ideální osobní cíle by měly být v souladu s pokrokem lidstva."

Občas ne.