Únor 2015

Horneyová podruhé

23. února 2015 v 23:13 | lovitka |  Zápisky iracionální
"Třetím způsobem, jak si ulevit v úzkosti, je úzkost narkotizovat.
Může se to provádět vědomě a konkrétně třeba tím, že se člověk uchýlí k alkoholu a k drogám.
Avšak existuje mnoho způsobů, jak to udělat, aniž by souvislost byla zřejmá.
Jedním z nich je vrhnout se do společenských aktivit ze strachu ze samoty; tím se nijak nezmění situace, zda je tento strach jako takový rozpoznatelný, nebo se objevuje pouze jako vágní neklid.
Dalším způsobem, jak úzkost narkotizovat, je utopit ji v práci, což se pozná podle kompulzivní povahy práce a podle neklidu, jenž se objevuje o nedělích a svátcích. Stejnému účelu může sloužit nezměrná potřeba spánku, přestože spánek obvykle nepřináší příliš odpočinku. A konečně jako pojistný ventil, jehož prostřednictvím se uvolňuje nahromaděná úzkost, mohou sloužit sexuální aktivity."
- Neurotická osobnost naší doby

Jo, taky už jsem vyzkoušela úplně všechno.

Jenže: "Léčba symptomů neznamená léčbu neurózy."

Současná situace vlastně docela odpovídá předpovědi doktorů:
"Sice se nikdy nevyléčíte, ale tak během pěti let byste se s tím mohla naučit pracovat."

A budu schopna fungovat, možná velmi úspěšně.
A budu vypadat, jakože jsem v pořádku.
A když se budu hodně snažit, tak dokonce budu mít pocit, že jsem v pořádku.
A bude to krásné, neasi.

Stabilizovaná.

Jenže já už nechci cítit PRÁZDNO
pokaždé, když na chvíli zavřu knížku
a přestanu mluvit
a přestanu se zaměstnávat.

Nezaměřit se na symptomy, ale na hlubší jádro problému.
Problému, který je těžce identifikovatelný a pravděpodobně neřešitelný.
Takže mi zbývá zaměřit se na jeho ovládání. A na symptomy.
Fuck me.

Vůbec mi to nepřipadá beznadějné.

Zůstávat zaneprázděna.

Největší klišé s důrazem na sublimaci

21. února 2015 v 23:25 | lovitka |  Zápisky iracionální
"Freud považoval sublimaci za sekundární proces,
zatímco Horenyová ji vnímala jako primární projev růstu bez překážek."


ZKUŠEBNÍ KONCEPT NO. 3:

• Mít sama sebe ráda.
• Dělat věci, které mne činí spokojenou.
• Absolutně neřešit jiné vztahy, než ten, který mám sama k sobě.
• Soustředit se.
• Naslouchat.
• Říkat ne.
• NIKDY nevnímat lidi jako nástroje nebo prostředky.
• Neustále rozlišovat mezi subjektivní a objektivní realitou.
• Zůstávat zaneprázdněna.
• Jakože fakt zůstávat zaneprázdněna.
• Ještě jednou zůstávat zaneprázdněna. Sublimovat. Pořád.
• Nevytvářet prázdný čas.
• Být občas pouze sama se sebou.
• Nadále nepít alkohol.
• Nadále omezovat konzumaci masa.
• Dodržovat pitný režim, sakrauž.


NIKDY NEBUDEŠ PŘIPRAVENA.
NEJSI PRODUKT, NEMÁŠ SVŮJ FINÁLNÍ STAV.


Opustíš-li mne, nezahynu.

Ale přišla bych o skvělej sex, to jako jo.
Stejně bych se měla odnaučit přeceňovat jeho roli v mém životě.
"Vždycky to bude hlavně o tom, že?"
Sakra.

• Nezabývat se hypotetickou budoucností.

Není to dobré řešení, ale lepší nemám.

V případě panického záchvatu iracionálně pokračujte v panickém záchvatu

8. února 2015 v 23:23 | lovitka |  Zápisky iracionální
Protože NEJSEM
silná
samostatná
soběstačná

A NEMŮŽU
se s tím smířit
to potlačit
to změnit

Byla jsem si sama sebou tak jistá

Stará dobrá otázka existence rozdílu
mezi chci a potřebuji
a mezi chci a nechci

Přání zašeptaná do ticha
náhody
co kdyby a možná
chybí mi doteky
chybí mi rovnováha

A fakt nevím, proč se takhle cítím,
když to vůbec NEDÁVÁ SMYSL

Když tady prostě už VŮBEC NIC NEDÁVÁ SMYSL.

Co kdybych Ti řekla, že i tenhle nový koncept je celý špatně?

8. února 2015 v 1:52 | lovitka |  Zápisky iracionální
Sis jakože myslela, že víš, co chceš.

Sto dvacet dní bez alkoholu jen proto, abys zjistila,
že to není ve chlastu, ale v Tobě.

Si pogratuluj.

"Teď sebevraždu spáchat nemůžu, by to vypadalo, že je to kvůli chlapovi.
Tak hluboko klesnout nehodlám."



Tak nic.
Jedeme dál.

Per aspera ad ASTRA

5. února 2015 v 2:15 | lovitka |  Zápisky iracionální
Hahaha.
Úplně jsem vyšla ze cviku, už nedokážu udělat ani rovnou čáru.

What people think recovery looks like vs. what it really looks like:

Vlastně jsem to zase udělala jenom ze strachu.
A nepřemýšlela jsem, fakt ne.
Nebyla jsem to já, kdo byl vždycky opatrný až paranoidní?
Mám strach, co se stane, když na tobě začnu být příliš závislá
a mám strach, že na tobě už začínám být příliš závislá.
Protože vím, že to musí skončit, protože by to nikdy, nikdy, nikdy nemohlo fungovat.
Nemůžeš po mně chtít, abych si podobné věci uvědomovala.
A mám strach, co se stane v tu chvíli, kdy přestaneš být v mém životě.
Jestli sklouznu zpátky.
Tak to zjistíme, že.

A není to běžný strach.
Je to součást toho strachu,
že nejsem dostatečně kompetentní zvládnout život,
kvůli kterému potřebuji orgasmus a sebepoškozování,
abych ho utlumila.

Vítejte v začarovaném kruhu.

Neschopná poskytnout důvěru.