Únor 2016

Od myslivců k vlkům a zase zpátky

28. února 2016 v 22:22 | lovitka |  Zápisky iracionální
Vždycky mi tvrdili,
že je to buď ano, nebo ne.

"Leničko, nemůžeš chtít být dospělá, a zároveň se chovat takhle nezodpovědně."

PSYCHOSOCIÁLNÍ MORATORIUM
je ten termín, který jsem celé čtyři roky nemohla najít.

Takže fuck you teď i tehdy.

...

"Každý jsme někdy něco posral."

A ty ani nevíš, jak moc jsem tohle potřebovala slyšet.
Od tebe.

...

Možná už jsem prostě jen ve věku,
kdy si s sebou všichni táhneme nějaký baggage.

101 cílů za 1001 dní

20. února 2016 v 21:16 | lovitka |  101 cílů za 1001 dní
Je to zajímavé, je to organizované, je to změna oproti obvyklým aforismům, kterou potřebuji.

Seznam položek, které se odškrtávají.
Rychlá cesta k endorfinům.
Koresponduje to s metodami kognitivně-behaviorální terapie i s běžným studentským životem.

Existuje tisíce věcí, které plánuji udělat, začít dělat, znovu začít dělat, nebo dodělat.
A potřebuji se k nim dokopat a udržet motivaci.
1001 dní je těžce futuristické, ale alespoň no stress.

Taky se mi líbí myšlenka na měsíční články, které vše splněné hezky shrnou, dobrý pocit z vlastní existence zaručen.

Bude to milé.
Tak.

Takže tak

13. února 2016 v 11:22 | lovitka |  Zápisky iracionální
Je to dobrý.
Je to dobrý, když můžu v noci usnout.
A nebudím se strachem.
Když jsem schopna zahnat představy toho, jak do sebe něčím řežu.
Když jsem schopna mluvit s lidmi bez toho, abych se neustále kontrolovala.
Když nemám pocit, že dělám jednu chybu za druhou.
A nechovám se hystericky.

//Oh, vážně?
Je to tak neskutečné.//

Když dělám věci, o kterých jsem přesvědčena, že mají smysl.

//Ještě neskutečnější.//

Možná ses urazil, když jsem ti tenkrát řekla, že to není tebou,
a možná tě to bolelo,
ale ono není.

Je to dobrý, když tě nepotřebuju.

Sorry.

"Takhle se mi líbíš.
Když nejsi v prdeli."