The light behind your eyes

20. března 2016 v 13:28 | lovitka |  Zápisky iracionální
Není nic jistějšího, než že mi řekneš krutou pravdu vždy,
když ji nechci a potřebuju slyšet.

Takže ti volám z noční procházky Brnem,
promrzlá, zmatená, neschopná poskládat slova do smysluplné věty,
a fakt se snažím nemít tajemství.

"Nejsi pro ně tak důležitá, jak si myslíš."

"Taky má věci, které si musí vyřešit sám."

A můžu jít dál.

People are allowed to leave you.
People are allowed to move on from you.
People are allowed to do whatever they want to better themselves and become the version of themselves they are trying so hard to love.

Ale to přece platí i pro tebe, že?

Netušíš, jak to všechno bolí.

Dívám se ti do očí s vědomím, že to neumím neposrat.
Děláme, že všechny moje jizvy lze přehlédnout.
Je to komické, jak lze ze všeho udělat vtipnou historku.

Malý ímou.

Nemáš ani tušení, jak moc fucked up jsem.
A já zase netuším, jestli to je dobře, nebo špatně.

"Taky to není všechno jenom o tobě."

 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 20. března 2016 v 14:34 | Reagovat

Nenech se mást, všecko je jen o tobě. :)

2 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 20. března 2016 v 15:16 | Reagovat

Brno, jo?

3 zranitelna zranitelna | Web | 20. března 2016 v 21:15 | Reagovat

Kdyby to nebylo o tobě, o kom tedy?

4 anchovickal anchovickal | Web | 21. března 2016 v 22:10 | Reagovat

Zajímavé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.