Zima a promarněný touhy

13. března 2016 v 20:53 | lovitka |  Zápisky iracionální
"Čekala jsem tě přesně před hodinou a půl."
"Nebuď naštvaná."
"Vážně...?"

"To víš, že jsme v práci stěhovali?"
"Ne, asi se to stalo až potom, cos se mnou přestal mluvit."

"No, a pak jsem hrozně moc začal srát na školu."
"Vim no, stejně jako na všechno ostatní."

"Celou tu hodinu čekám, že se mi omluvíš."
"Já se k tomu celou dobu snažím dopracovat, ale tyhle věci mi prostě nejdou."

"Fakt bych ti přál, aby ti to teď vyšlo. Zasloužila by sis to."

Emoční vyčerpání.

Zvláštní protnutí osudů.

Myslím, žes mne naučil, že nemůžu chtít zachránit všechny.

A že to nakonec přece jen nefunguje podle pravidla: "Kdybych se takhle nechoval, tak tě přestanu bavit."

Nejistota a komplikovanost.

"No, to je přesně ten typ rozdílu mezi normálním a patologickým vztahem."

Jistota a nekomplikovanost.

Komunikace.

Oh my.

Concept: You do not complete me.
You remind me that I'm whole.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 13. března 2016 v 21:15 | Reagovat

Vztahy jsou vesměs patologie na entou, divím se, žes na to ještě nepřišla. :D

2 lovitka lovitka | 13. března 2016 v 21:35 | Reagovat

[1]: Přišla, ještě před půl rokem bych řekla totéž. Ale asi začínám věřit na víly.

3 zranitelna zranitelna | Web | 15. března 2016 v 19:29 | Reagovat

Ještě že ne whore.

4 bludickka bludickka | E-mail | Web | 18. března 2016 v 11:02 | Reagovat

Jistota a nekomplikovanost. Hmmm? Tak to je pro mě obrovská utopie :)

5 Molly Molly | Web | 18. března 2016 v 15:35 | Reagovat

Sakra, to je mi tak povědomý...

6 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 19. března 2016 v 19:40 | Reagovat

Už jen při čtení slova komunikace mnou projel zvláštní pocit...nebo spíš zádrhel?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.