Problém rovnováhy

9. dubna 2016 v 20:40 | lovitka |  Zápisky iracionální
Už odjeď, prosím.
"Uvědomuješ si vůbec, že jsem z toho pořád ještě v píči?"
Starý známý zvyk řešit všechno sexem.
Tak hlavně, že se tím všechno vždycky vyřeší.
"Taky mě to bolelo."
"Chtěla jsem jenom udělat tlustou čáru."
"To neříkej."
Bylo by to o tolik jednodušší,
kdybys mne nechal dál věřit tomu,
že jsi prostě jenom čůrák.

Staré známé sevření vnitřností
a chuť úplně všechno vyzvracet.

Pořád ještě koukám na svoje zápěstí
s pochybnýma představama.
A pořád ještě jezdím na sever.
A pořád ještě bydlím na místech, kde není doma.
Uklidit se někam do koutku.
Soustředit se na jiné věci.

Problém utíkání není v tom, že by nebylo účinné.
Problém utíkání je v tom, že ve vás stejně vždycky zůstanou věci,
od kterých utéct nejde.

Kolik toho můžu chtít,
když si nejsem jista,
kolik toho můžu dát?
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 11. dubna 2016 v 1:32 | Reagovat

Nedávej nic a chtěj všecko, jednoduchý recept na šťastný život. :)

2 bludickka bludickka | E-mail | 1. května 2016 v 10:37 | Reagovat

Porad si nejsem jista tim, ze to, o cem jsem tvrdila, ze je to uz naposledy, se nemuze znovu vratit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.