Já jsem, já jsem, já jsem

2. září 2016 v 19:40 | lovitka |  Zápisky iracionální
Odvolávám, že Sylvia Plath je jako Chuck Palahniuk v sukni.
Je mnohem reálnější.

Dobrá zpráva je,
že když jsem pak stála v sedmém patře v otevřeném okně,
nakonec jsem chtěla jenom hrozně moc jet domů.

I přes ten surreálný okamžik úlevy,
kdy mi na vteřinu blesklo hlavou,
že teď možná opravdu umřu.

Promiň.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 3. září 2016 v 15:52 | Reagovat

Plath měla smysl pro drámo. :D

2 lovitka lovitka | Web | 3. září 2016 v 18:07 | Reagovat

[1]: Jojo, něco asi máme společného ;)

3 Charlie Charlie | E-mail | Web | 6. září 2016 v 15:32 | Reagovat

Ja som bol iba na piatom poschodí, ale tiež som premýšľal o všeličom. To človeka núti, ten čerstvý vzduch.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.