Prosinec 2016

Čas k odjezdu

29. prosince 2016 v 4:36 | lovitka |  Zápisky iracionální
"Máš hrozně mělkej dech, občas tě ani není slyšet.
Byl bych asi radši, kdybych věděl, že tu jsi."

Všechno to, co bych si chtěla pamatovat.
Momenty, který nejdou popsat.

"Tak zase za rok."

Přes všechnu paniku se cítím dobře, protože mi začíná docházet,
že jsem schopna mít věci pod kontrolou tak, aby byly hezký.

Koukám se do zrcadla a musím to říkat nahlas, abych uvěřila.

Locus of control.
Self-efficacy.

"There are healthy ways to fill the emptiness."

//Věřím tomu skutečně, nebo je to jenom blud, který mne přivede k vyhoření?

Zajímavý je, že se mi udělalo špatně ještě před tím, než jsem vešla dovnitř.
Jako kdybych mohla vědět.

Nekontroluju telefon a usínám s kocourem v náručí.

Procházím se nočním městem a snažím se rozlišit, co je nové a co je staré.
Tmavě modrá a teen spirit.
Orientace na minulost.

Sedíme v autě na příjezdové cestě a brečíme obě dvě,
protože sometimes love is not enough.

A svět zkrátka není černobílý.
A některé problémy nemají jednoduché řešení.

Plánování

20. prosince 2016 v 18:55 | lovitka |  Zápisky iracionální
Jsem výborný diagnostik poruch osobnosti.
Stabilita vs. intenzita.
Dokonalost vs. limity.
Dobro vs. zlo.

Integrovat dvě dějové linie.
Panický strach.
⁓⁓⁓
Jsem kompetentní k tomu mít situaci pod kontrolou.
Dva roky už mám situaci pod kontrolou.
Pojmenovávám a reflektuju a držím si prioritu,
kterou je mé psychické zdraví.

A chyby děláme všichni.

"Dokážete se dnes za něco pochválit?"

Potřeba a odhodlání.
⁓⁓⁓
Zavírám dveře.

101 cílů, opět po půl roce

11. prosince 2016 v 16:02 | lovitka |  Zápisky iracionální
Mile pozitivní záležitost.

Pořád ještě jsem na ten projekt nezapomněla.
Pořád ještě je fajn připomínat si, co vlastně chci se svým životem dělat teď a tady a v praktické rovině.
I když už mám zase trochu jiné priority.
A nevyžívám se v tom jako prvních pár měsíců.
Zde odkaz na původní seznam cílů a celkový stav výzvy.

Let's do this.