"Normal, average day"

2. března 2017 v 0:12 | lovitka |  Zápisky iracionální
Od té doby, co zase chodím na terapie,
nemám takovou potřebu psát.
Všechno se mění příliš rychle.

Pořád ještě nekontrolovatelně brečím ve chvílich,
kdy dojde na to, že "nikdy nebudete úplně v pořádku".

Přestože se teď tolik snažím a tolik na sobě pracuju.

Otec mě odváží na nádraží,
podáváme si na rozloučení ruku,
a já panikařím natolik,
že si chvíli poté nedokážu vzpomenout,
co vlastně říkal.

I když vím, že to tentokrát bylo pozitivní.

Depersonalizace, výpadky paměti a panika.

A tak mluvím a paní doktorka říká: "Z toho mě úplně zamrazilo,"
a já říkám: "Eh...?", protože mi to přijde jako úplně běžná věc.

Jdeme s M. do sauny a vydržím tam asi tak pět minut,
protože mi ztížené dýchání až příliš připomíná úzkostné záchvaty.

Tradiční oběd, při kterém mám poprvé po x letech konečně pocit,
že k sobě nutně nemusíme patřit.

Je přesně rok po tom, co se všechno seběhlo tak rychle a intenzivně,
a všechno mi tě tu připomíná,
a tak ti dávám signály,
a ty mi opravdu píšeš,
a co bude dál...
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 2. března 2017 v 13:48 | Reagovat

Setkáte se a skončíte v postýlce!

2 víšproč víšproč | 13. března 2017 v 15:21 | Reagovat

Našel jsem tě náhodou. Já i to moje praštěný sluníčko trpíme úplně tim samým co ty, i když každej trošku jinak. A tvůj blog mi hrozně moc pomáhá ji trochu vést. Jsi boží a úžasná, nepřestávej žít :)

3 bludickka bludickka | E-mail | Web | 14. března 2017 v 15:57 | Reagovat

Sauny nemám ráda ze stejného důvodu.

4 Charlie Charlie | E-mail | Web | 16. března 2017 v 18:51 | Reagovat

Depersonalizácia je naozaj veľmi nepríjemná vec. A úzkosť v plnej šaline! Človeka by z mesta mohlo poraziť.
No vidíš, vy si aspoň píšete, ja som jej napísal a nejak sa nemala k tomu rozvíjať témy.
Každý má svoju dráhu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.