Jedeme dál

10. května 2017 v 12:02 | lovitka
Středeční dýchánky,
kafe a cigára,
bazary a second handy,
vysazování léků,
ublížení na zdraví,
krátké radosti.
Do vlasů vplétáme si růže.
Fotografie, které vypadají
jako renesanční obrazy.

Nedělá mi problém nesoudit,
ale pořád mám vzadu v hlavě Binswangera,
který schvaloval sebevraždy svých pacientů.

Princip svobody rozhodování.
Princip soucitu.
Nemožnost návratu na premorbidní úroveň.

A moje vlastní sebehodnocení.
Dary z nebe, se kterýma jsem se nenaučila zacházet.

"Možná, kdybych si k těm dvěma pracím vzala druhou školu
a ve volném čase dál dobrovolničila
a ve všem podávala výborné výkony,
tak bych se sebou dokázala být pár měsíců spokojená."

A tak se nakonec místo přijímaček zavírám do pokoje
a hraju dvacet čtyři hodin non stop the Sims.
Protože alespoň tam máte moc druhým lidem zařídit dokonalý život.

"Nehcete si koupit kytičku a přispět na boj proti rakovině?"
"Já už jí mám."
"Aha."
"Tu rakovinu."

Obsesivní nákupy ironicky ošklivého oblečení.
A až u trička s lebkou mě zarazí představa,
jak by to asi vypadalo, kdybych si ho vzala do práce
mezi onkologicky nemocné.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.