Tonights

26. srpna 2017 v 1:00 | lovitka |  Zápisky iracionální

"Jakože, mám se dobře, ale zároveň by mi asi vůbec nevadilo, kdybych teď umřela, víš jak."

Jsem obklopena Chmelíkovou kriminologií, můj bývalý spolubydlící z Jižního Súdánů sdílí informace o tom, co se děje u něj doma, a v Americe pochodujou náckové. Opilá maminka vypráví o rodinné historii. Ležím ve staré vaně a vrací se mi staré večery, kdy jsem tam do sebe řezala žiletkou. Schizoidní lidi zůstavájí schizoidní. Vztek a bezmoc, dokonalá dvojka. Pořád držím grudge, protože blbá podpora byla přesně to, co jsem potřebovala, a co jsem se sama předtím snažila dát. Nejsem schopna nikoho vidět, nejsem schopna komunikovat. Vysává ze mne energii, když potkávám x kamarády a chodím kolem x bývalé práce. Občas nedokážu uchopit, že jsi skutečný člověk a fyzicky cítím, jak kolem mne proudí realita, ale nedotýká se mě. Jsem konečně finančně nezávislá a schopná dělat velmi dobře svojí práci, ale nedokážu odpovědět na jedinou zprávu, která se týká školy a dalšího semestru. Někdy kolem roku 010 jsem si začala při sfoukávání svíček přát, abych přestala existovat. A tak každej rok několik týdnů před narozeninama úzkostlivě hodnotím, jestli je to pořád ještě aktuální a největší přání. Bůhvíproč jsem si myslela, že už by nemuselo. Personal victimhood, že se mi ze sebe chce zvracet.



 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 26. srpna 2017 v 2:18 | Reagovat

Zabijem se spolu po romantické večeři ve vaně!

2 KAY KAY | Web | 26. srpna 2017 v 19:51 | Reagovat

Občas je to presne to, čo v sebe mávam, prázdnota a nezáujem voči okolitému svetu, spoločnosť samoty

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.