But the very next day you gave it away

19. prosince 2017 v 1:04 | lovitka |  Zápisky iracionální
Fuck it.
Jsou Vánoce, tak co už.

Nechávám si zaplatit nájem
a užívám si volný víkend,
se spánkem a jídlem a vším tímhle.

Pedagogické minimum
aneb jak v jednom týdnu udělat tři zkoušky bez toho, abych otevřela materiály.
Protože: "Jak Průcha definuje šok z reality?" si přece vymyslet dokážu, ne?

"Tyjo, proč jsem tohle nešla studovat? Víš, kolik volného času bych měla?"

Protože by mi z toho mrdlo, jasně no.

Jdeme na koncert a připomíná mi to staré Časy,
jednu z prvních skupin v novém městě, ve které jsem se cítila dobře.

A taky taková ta holka, vedle který se chci ráno probudit.
Pořád mě očividně přitahují lidi, co vypadají jako fetky
(a už od pohledu je jasné, jak moc by na mě srali).

"You just need to love me, you don´t need to listen to hat I say,"
zní jako super základ vztahu.

Posloucháme Last Christmas pořád dokola a je to fajn.
A "jdeme na výlet", dokud mi nezačne být zima.

Hodinový telefonát s otcem.

Po dlouhé době Silvestr, na který se skutečně těším,
a Vánoce, které třeba zvládnu.

Nebudu masochista
a nebudu si to ztěžovat.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 19. prosince 2017 v 3:00 | Reagovat

Vánoce zvládneš zpitá pod stolem jako já!

2 sw sw | Web | 20. prosince 2017 v 20:29 | Reagovat

A nechceš radši být masochista? Já bych byla.

3 Molly Molly | 25. prosince 2017 v 15:27 | Reagovat

Aaa. Do řiti.
Pokaždý najdu v tvym článku minimálně jednu myšlenku totožnou s tou, co jsem měla třeba pár dní nazpátek.
Děsivý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.