Happiness Will Come To You

5. dubna 2018 v 9:09 | lovitka |  Zápisky iracionální
Avokádo a meloun z kontejneru.
Žijeme si skoro tak,
jako bychom měly normální příjem
a mohly si dovolit víc než čínskou polívku.
Vysedáváme na "balkoně",
koukáme na uschlý kytky v plastových kýblech
a na prasklý prádelní šňůry
a na zapadající brněnský slunce.
Pijeme černý kafe z hrnků, který ničí nejsou,
opíráme o sebe navzájem nohy
a všechno je zase najednou dobře.

Říkám ti, kde jsem zaseknutá,
a ty se jenom směješ,
protože jsi na úplně stejným bodě.

Můžu odjet s čistou hlavou.

Jenom chvíli předtím telefonuju domů,
a zase poslouchám věci, které by měl poslouchat psycholog,
ne dcera.

Jenom chvíli předtím tě vidím v tvé bývalé práci.
Mám dokonce nutkání jít dovnitř, jako by nic.
Zase mi všechno dochází se zpožděním.
I emoce.

Jenom chvíli předtím ti tajně ubrečená píšu,
protože je toho najednou moc,
a potřebuju někoho, kdo mě zná
i ve chvílích, kdy nemám potřebu být perfektní.

Jenom chvíli předtím se vracíme z baru stejným směrem,
a já říkám, že jsem unavená a že to dneska nevidím,
ale vlastně jenom potřebuju někoho, kdo mě zná
i ve chvílích, kdy nemám potřebu být perfektní.

A jenom chvíli potom si uvědomuju,
že mi vlastně začínají měsíčky,
že se po čtvrt roce vracím na návštěvu,
že i slam poetry může být transfobická
a stigmatizovat duševní poruchy.

A že je normální a v pořádku,
že za daných okolností
holt perfektní nebudu.
 


Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 5. dubna 2018 v 10:09 | Reagovat

perfektně napsané...jako bych četla Kerouacka nebo Bukowskeho..
a je v tom kus pravdy

2 Ortie Ortie | Web | 5. dubna 2018 v 11:03 | Reagovat

Opravdu dost dobře napsané.

3 stuprum stuprum | Web | 5. dubna 2018 v 16:13 | Reagovat

Slam poetry vždycky stigmatizuje poruchy! Vždyť tam ti účinkující křičí jak na lesy a pláčou jak na divadle... kdo by nechyt schízu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.