Mimo jiné

2. dubna 2018 v 0:47 | lovitka |  Zápisky iracionální
Když se dívám zpátky, jsem dneska ráda, že jsem neumřela.

Nakonec to chtělo jenom xy let v terapii, kompletní změnu sebepojetí, odstěhovat se z rodného města, naučit se zdravé copingové mechanismy, získat smysluplnou práci v rámci které se lze posouvat a vidět zlepšení vlastních kompetencí, zkušenosti s dobrovolničením a pocit, že můžu někomu pomoci, a kolem sebe fungující komunitu lidí. Pocit, že jsem někde doma. Sebejistotu.
Vytrvalost a trpělivost.

Mám se ráda. Necítím se jako prázdná skořápka. Bez imposter syndromu. Bez paralyzujícího strachu, že nezvládám a nikdy nezvládnu svůj život. Bez pocitu viny za to, že jsem naživu.

Mám konečně pocit, že nejsem jenom stabilizovaná,
ale že jsem skutečně v pořádku.

Poslední rok jsem strávila bojem s PTSD a bojem s vlastníma reakcema na negativní emoce.
Po zkušenostech ze začátku roku mám konečně pocit, že dokážu být "ve stresu" a být "smutná" bez toho, abych propadala nekontrolovatelné panice, že "se to vrací všechno zpátky". A suicidal thoughts, samozřejmě. Jako Stan z IT, protože představa, že tím budu muset projít znovu je naprosto šílená.

Protože upřímně, když se dívám zpátky, někdy nechápu, jak se mi v tom povedlo tak dlouho přežít.

I'm still breathing. For me, sometimes, that will have to be enough

"God what the fuck I used to feel this bad every single day how am I even still alive that's so impressive"


...

"Bude dobře, vole."
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 2. dubna 2018 v 2:06 | Reagovat

Umírat je hřích, když můžeš skotačit. :D

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 2. dubna 2018 v 7:04 | Reagovat

tak to musím říct že jsi fakt dobrá a silná:-)

3 may may | Web | 2. dubna 2018 v 12:23 | Reagovat

Mám radost :)

4 Eliss Eliss | Web | 2. dubna 2018 v 17:06 | Reagovat

Je skvělé že se cítíš dobře, přeji ti ať to vydrží!

5 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 20:50 | Reagovat

Tohle číst je pro mě fakt potěšující!

6 bludickka bludickka | E-mail | 16. dubna 2018 v 21:11 | Reagovat

Zdá se mi, že jsi dokázala tolik!!
Taky občas nechápu, když si zpětně uvědomím, kolik toho člověk dokáže snést a přitom se stále nezhroutí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.