Nikdy neskončit

21. dubna 2018 v 23:54 | lovitka |  Zápisky iracionální
"Pořád si říkám, že to přece není možný, mít pocit, že někoho miluju, po dvou týdnech."
"A fakt si myslíš, že je to jenom po dvou týdnech...?"

"Bojím se, co se stane, když si to všechno přiznám."
"Jestli to tam je, tak tě popření od bolesti stejně nezachrání."
"Asi jsme toho nejlepší příklad, že?"

Tříhodinnové každodenní telefonáty,
stará Praha, galerie, hovory o rodinném zázemí
a o hodnotě závazku.
Věci, co jsme nikomu neřekli.
Jsem zase jednou polopropustná membrána emocí,
brečím v autobuse dojetím,
zase jednou se nebojím použít "můj" a "tvoje"
a "spolu",
"Nikdy jsem nečekal, že od tebe tohle uslyším."
Hodnotíme minulé v ztahy z hlediska magického trojuhelníku,
a jo, je naprosto absurdní, že:
"Nikdy jsem si nemyslel, že bychom spolu mohli fungovat,"
to, jak moc rozdílní jsme,
a přitom vlastně naprosto stejní.
Fakt, že tě neustále udivuje, že s tebou chci být,
to, jak moc si nevěříš,
a já pak mluvím o tom,
jak moc insecure se vedle tebe cítím.
"Celou dobu jsem panikařila, že nakonec nepřijedeš."
"Hrozně jsem se bál, že dáš nakonec přednost někomu jinýmu."
Přicházím na to, co všechno v našem chování byly obranné mechanismy,
a jak to vypadá, když je vyhodíme oknem.

"Tuhle písničku s tebou mám spojenou."
"Cože? Já ji mám spojenou s tebou...
Ale nikdy by mě nenapadlo, že se mnou můžeš mít něco spojenýho."

Těžko uvěřitelné.

"Nechci, abys zase odjela."
"Pár dní zvládneme, vzhledem k tomu,
že před sebou máme celý společný život."
...
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 22. dubna 2018 v 1:46 | Reagovat

Vždyť ty máš velice šťastný život. Co by za to většina lidí dala, kdyby mohla s nějakým svým oblíbencem rozebírat sexuální vztahy...

2 hedd hedd | Web | 22. dubna 2018 v 10:56 | Reagovat

Zase musím říkat "moje", "Tvoje", ačkoliv v hlavě zní alarm: "naše, naše to je... bylo..."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.