"Řeknu to, co jsem řekla Tobě...

9. dubna 2018 v 19:00 | lovitka |  Zápisky iracionální
... že si myslím, že to mezi náma nikdy nebude ukončené."

Červenec 2008.
A už tenkrát jsem se snažila být rozumná.
A tenkrát to ještě šlo.

Červenec 2012.
A spousta situací, které se nikdy nestaly.

Říjen 2015.
A možná ani ten tvůj vztah o sexu
není tak úplně o sexu.

Září 2016.
A dobrá zpráva je,
že když jsem pak stála v sedmém patře v otevřeném okně,
nakonec jsem chtěla jenom hrozně moc jet domů.

Červen 2017.
A o čem chceš mluvit?

Prosinec 2017
A čím víc si čtu zpetně konverzace,
tím větší mám pocit, že jsem se chovala jako píča.
Nebo prostě jenom nerozhodná?

Únor 2018.
A vždycky když mi zvoní telefon, tak čekám, že jsi to ty.
I když je to samozřejmě píčovina,
protože náš kontakt je omezen asi tak na tři hovory ročně.

Přemýšlím nad tím, jestli pořád ještě občas posloucháš to samé co já,
a jestli si taky říkáš, jak moc jsme to všechno posrali.

Možná si teď konečně zasloužíme nějaké closure.

Duben 2018.
A "Moc jsi mi chyběla."
"Tohle. Jenom tohle."
"Možná..."
"Mě to taky kurva děsí."
"Už nechci věci, který se nikdy nestaly."
"Nevím, jestli to teď zvládnu vyřešit."
"Musím to do té doby zpracovat."
"To asi musíme oba."

A fakt je, že jsem nikdy nebyla šťastnější,
než ten měsíc s kouzelnou M.

Ale tohle je buď prokletí,
nebo skutečnost.


A co teď?
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 9. dubna 2018 v 19:54 | Reagovat

Nesvaluj nesnesitelnost bytí na prokletí. Radši si dej zmrzku! :)

2 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 9. dubna 2018 v 20:03 | Reagovat

Kdybych toho už sama tak moc nezažila, asi bych ani nevěřila, jaká linie se za některými vztahy skrývá. Je fajn vidět, že to takhle funguje nejspíš všude...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.